Co je balón?


Horkovzdušný balón je  lehčí vzduchu. Skládá se ze tří základních částí - obalu, koše a hořáků.

Obal balónu je ušit z polyesterové textilie opatřené akrylátovým zátěrem, který snižuje prodyšnost. Pod obalem je zavěšen na ocelových lankách proutěný koš, který je konstruován tak, aby chránil posádku za letu a při přistání. Jsou v něm také umístěny palivové láhve. Na rámech koše je připevněn hořák, zdroj tepla pro ohřívání vzduchu v obalu. Palivem pro horkovzdušný balón je kapalný propan, nebo propan-butan. Než se při startu začne hořákem ohřívat vzduch v obalu, je třeba jej nafouknout speciálním ventilátorem. Podrobné informace o konstrukci najdete na adrese www.balloon.cz/konstrukce.html.

Komplet balónu s letovými lahvemi a palivem váží asi 400 kg a většinou se převáží na přívěsném vozíku. Posádku nutnou pro let balónu tvoří pilot a tři další členové. Pilot balónů musí vlastnit pilotní licenci.

Let balónu začíná divácky atraktivní přípravou a plněním studeným vzduchem, což trvá asi 15 minut. Po odpoutání od země následuje vlastní let, kdy je balon pomalu a důstojně unášen větrem. Pilot může s balónem přistát na jakékoli vhodné a dostatečně rozlehlé ploše. Po dobu letu doprovodné vozidlo sleduje balón a zajišťuje návrat pasažérů, posádky a techniky. Doba a délka letu závisí na meteorologických podmínkách.

Vice informací o balónech a balónovém létání najdete na adrese www.balon.cz

Co je třeba vědět?

Pilot je vždy zodpovědný za bezpečnost provozu a na jeho rozhodování závisí úspěšnost akce. Balón je závislý nejvíce ze všech letadel na meteorologických podmínkách, i přesto je pravděpodobnost realizace letu asi 85 %. V letním období balóny mohou létat od 6.00 do 9.00 hod. a od 17.00 do 21.00 hod. V ostatních ročních obdobích se postupně tyto intervaly posouvají blíže k poledni. Za normálních okolností lze balón provozovat do rychlosti větru 3-4 m/s, při startu ze zástavby nebo z davu lidí se tato hranice snižuje na 2 m/s. Pro stání balónu na místě nebo provozování upoutaného balónu je maximální přípustná rychlost větru 1 m/s.



Od chvíle, kdy bratři Montgolfierové z papíru slepili svůj první balón, se vyzkoušelo mnoho plynů* ,které měly schopnost vynést koš s posádkou do výšin. Dnes víme, že jsou dvě základní cesty.První z nich je naplnit plášť plynem lehčím vzduchu. Pláště se plnily vodíkem či svítiplynem vespod důkladně zašpuntovaly. Takovéto balóny mohly překlenout značné vzdálenosti. Když klesaly, usypalo se něco písku a aeronauti mohli plouti vzduchem dokud je jejich přirozené tělesné potřeby (rozuměj potřeba jíst a spát) nedonutily přistát. Měly nicméně několik nevýhod. Oba uvedené plyny velmi ochotně hoří a není tedy vůbec příjemné letět s několika tisíci kubíky potencionální třaskaviny nad hlavou. Šlo tedy o výhradně nekuřácké dopravní prostředky. Alternativou se ukázalo být netečné (inertní) helium, které nehoří o nic lépe než voda, ale plnění obalu heliem bylo rasantním útokem na portmonku letce. Vypustit po přistání tento vzácný plyn se nezdá být příliš hospodárné, ale málokdo disponuje dostatečnými prostory, aby mohl tak

Horkovzdušné balóny jsou zmiňovanou druhou cestou. Nebouchají a nikoho nemrzí ztráta pár tisíců hektolitrů teplého vzduchu. Jejich dolet je menší, protože vzduch je potřeba neustále ohřívat, a když už není čím, balón klesá a klesá ...

Ohřívací systém se skládá z několika plynových bomb a hořáku, který vypadá, jako předimensovaný plynový vařič. Pilot řídí balón tím, že buď "topí" nebo "netopí". Když se déle "netopí", tak se "sedá", "klesá" nebo "padá", podle toho, kde jsme a jak moc se "netopí".

Stejně jako za Verneových dob, i dnes nastupují odvážní mužové do košů, by pokořili výšiny a potykali si s ptactvem. Jsou to stále "odvážní lidé a dovedou se podívat smrti v tvář." A když se snad stane, že jejich vzdušný stroj "padá" a už není čím "topit", tito gentlemani jsou věrni svým rytířským tradicím a hrdinně opouští svůj padající vzdušný koráb jako poslední....

.

 

 

   

 

 
Historie balonového létání
1760 Zprávy o létání Víta Fučíka zvaného Kudlička v jižních Čechách.  
5. června 1783 Bratři Montgolfierové vypustili veřejně první balón. Vzduch v balónu vysokém 12 metrů byl ohříván ohněm ze slámy a vlny. Balón se vznesl do výšky 2000 metrů. Všem horkovzdušným balónům se dnes říká montgolfiéra.
26. srpna 1783 Profesor Charles s bratry Robertsovými vypustil balón plněný vodíkem tzv. charliéru. Balón letěl 42 minut a po přistání byl zničen vesničany, jako ďáblovo dílo.
19. září 1783 Montgolfierové vypustili balón před králem Ludvíkem XVI. ve Versailles. Balón válcového tvaru mě 13 m v průměru a byl 18 m vysoký. Posádku balónu tvořili kohout, ovce a kachna.
21. listopadu 1783 První lidskou posádku balónu tvořili lékarník Pilatre de Rozier a markýz d'Arlendes. V montgolfiéře vysoké 26 metrů a průměru 15 metrů letěli 25 minut.
18. března 1784 První montgolfiéra v Čechách byla vypuštěna učencem a cestovatelem Tadeášem Hankou.
12. září 1784 Tadeáš Hanka vypustil montgolfiéru na Moravě.
7. ledna 1785 Pierre Blanchard a dr. Jeffers přelétli v charliéře kanál La Manche. Balón startoval v Doveru a přistál v Calais.  
15. června 1785 Pilatre de Rozier a jeho druh Romain vzlétli v novém typu balónu. Balón byl kombinací vodíkového a horkovzdušného balónu tzv. roziéra. Ve výšce 400 m balón vzplanul a oba vzduchoplanci zahynuli.  
14. září 1788 Karel Enslen vypustil v Praze několik balónů ve tvaru figurín.  
31. října 1790 Joanne Pierre Blanchard společně s Joachimem ze Šternberku uskutečnili v Praze (Královská obora) první let s posádkou na uzemí Čech.  
22. října 1797 Francouz Lalande sestrojil padák, jímž seskočil jeho přítel Garnerin z balónu z výše 1000 m  
1803 Robertson a Lhöst vzlétli v Hamburku a překonali výšku 7000 m.  
1804 J. D. Zacharov vzlétl v Rusku s volným balónem a zkoumal stav ovzduší  
19. července 1821 Green přednedl v Londýně první balón plněný svítiplynem. Po svém vynálezci Greenovi se nazývá greeniéra.  
9. července 1851 Angličan Coxwell provedl patrně první vyhlídkový let za úplatu, když nabízel pražanům za 60 zl. 1 místo v balónu. Nikdo se však nepřihlásil. Stejně tomu bylo i 13. a 20. července.  
1858 První letecký snímek pořídil přítel Julia Verna Gaspard Félix Toutnachon-Nadar.  
1. července 1859 Američan John Wisye překonal vzdálenost 1000 km. Startoval ze St. Louis, přistál v Hendersonu. Let trval 20 hodin a 40 minut a překonal celkem 1292 km.  
18. října 1863 Nadar odstartoval balón Géant, který unesl 13 cestovatelů. Plánovaný dálkový let se však skonči v bouři po 600 km letu.  
1867 Na světové výstavě v Paříži byl představen upoutaný balón o objemu 5000 m3. Balón pracoval jako vyhlídka až pro 25 cestujících najednou.  
1870 První vojenské využití balónů. Během pruského obklíčení Paříže se z obleženého města dopravovala pošta, kurýři, politici. Celkem odstarovalo 66 balónů a bylo dopraveno 164 osob, 381 poštovních holubů, 5 psů, a 10675 zásilek.  
13. září 1874 Francouz A. Sivel a Henri Beudet vzlétli v Praze. Pod balónem měli upevněnu hrazdu, na která za letu cvičili.  
5. října 1874 A. Sivel předváděl v Praze 5 vzájemně spojených balónů s názvy Evropa, Afrika, Amerika, Asie a Austrálie  
11. srpna 1877 První vzlet českého pilota v horkovzdušném balonu v Čechách. Byl jím učitel Josef Vydra.  
1878 Giffard instaloval na světové výstavě v Paříži upoutaný balón tentokrát o objemu 25 000 m3. Tento 55 m vysoký balón uvezl až 50 cestujících do výšky 500 m. Této atrakce využilo 35 000 diváků.  
25. května 1891 Na Jubilejní výstavě v Praze byl představen upoutaný balón Kysibelka a obsahu 2000 m3.  
16. června 1891 Balón Kysibelka byl vypuštěn. Bohužel se krátce po startu roztrhl a spadl, čtyřem cestujícím se naštěstí nic nestalo.  
červenec až říjen 1891 Na Jubilejní Výstavě v Praze předváděli francouzi Louis Godard a Edouard Surcour dva balóny, jednomístný Godard a čtyřmístný Victor Hugo o objemu 1250 m3. Vzduchoplavci podnikli celkem 35 vzletů. Tato událost byla vrcholem vzduchoplavectví v Čechách.  
19. dubna 1892 Byly schváleny stanovy prvního českého leteckého spolku, České společnosti aeronautické.  
9. října 1893 Před policejní komisí vzlétli v plynovém balónu pánové František Hůlka a Ferdinand Wandas a získali první tituly "kapitánů vzduchoplavby", což jsou u nás první pilotní půkazy v oboru balónového létání. Na balónu Ressel podnikli celkem 85 vzletů.  
18. srpna 1895 František Hůlka dosáhl při letu Praha - Velké Popovice výšky 3600 m. Tento rekord byl překonán až motorovým letadlem.  
11. července 1897 Švéd André spolu s Strinbergem a Fraenkelem se pokusili přeletěl Severní pól. Start se uskutečnil na Špicberkách. Vzduchoplavci však zahynuli.  
1900 Hrabě Zeppelin letěl nad Bodamským jezerem se vzducholodí tuhé konstrukce.  
1900 Rozpadá se Česká společnost aeronautická.  
1903 Kamnář Antonín Lipan založil Vzduchoplavecký klub, zakoupil balón a podnikl tři starty.  
1905 František Hůlka si pořídil vlastní balón a uskutečnil čtyři lety.  
30. května 1905 Z finančních důvodů se rozpadl Vzduchoplavecký klub.  
1906 V Paříži se uskutečnili první závody balónů o pohár Gordon Benneta.  
1914 Výškový rekord byl 10 500 m a nejdelší překonaná vzdálenost 3052 km.  
1926 Amundsen, Ellsworth a Nobile přeletěli severní pól vzducholodí Norge  
1920 N. J. Žukovskij byl dekretem V. I. Lenina jmenován "Otcem ruského letectví".  
1983 první vzlet horkovzdušného balónu české výroby, který vyšel z dílny Aviatik klubu v Brně u příležitosti dvoustého výročí první montgolfiéry.